Brno - železniční vlečka Dolní nádraží - Výstaviště BVV

stav 4/2020


Historie této atypické železniční vlečky o délce 2,8 km, která začíná v bývalém depu kolejových vozidel v areálu dolního nádraží a vede přímo prostředkem jedné z dopravně nejrušnějších ulic v Brně (ulice Poříčí), se začíná psát v roce 1889, kdy byla postavena jako 1,5 km dlouhá vlečka odbočující z tramvajové tratě (v místě dnešní křižovatky ulic Křížová a Poříčí) a vedoucí do původního starobrněnského cukrovaru v areálu dnešního výstaviště. O rok později, tedy v roce 1890, byla postavena 37 metrů dlouhá odbočka do smaltovny (nacházející se na rohu dnešní ulice Rybářská, v areálu se koleje ještě rozvětvovaly). V roce 1906 cukrovar vyhořel a již nikdy nebyl obnoven - vlečka tím ale svůj význam zcela neztratila, neboť dále probíhal provoz do smaltovny (a to až do roku 1956, kdy byl provoz zastaven a smaltovna následně zrušena).
V roce 1927, kdy byla započata stavba brněnského výstavního areálu, byla vlečka opravena a v úseku přibližně od dnenšího hotelu Voroněž přetrasována a přestavěna. Následně bylo v roce 1934 v souvislosti se stavbou nového mostu přes řeku Svartku upraveno také napojení vlečky na tramvajovou trať. V letech 1956 - 1957, po ukončení provozu do smaltovny, byla vlečka kompletně přestavěna, prodloužena až na brněnské dolní nádraží, a v areálu výstaviště rozvětvena. V této podobě zůstala dodnes (vč. napojení na tramvajovou dráhu) - zajímavostí také je, že úrovňově kříží dvě tramvajové tratě a prochází pod legendárním Vídeňským viaduktem.
 
Vlečka se používá především pro přepravu nadrozměrných či kolejových exponátů do areálu výstaviště (většinou strojírenské veletrhy). Postupem její význam upadá spolu s čím dál tím složitější legislativou pro využívání vlečky a také s omezováním veletrhů, resp. redukcí exponátů či samotných vystavovatelů. Několikrát do roka se na vlečce objeví i objednaný nostalgický vlak či zvláštní vlak "Kometa". Budoucnost vlečky je však nejistá, nepomáhá ji ani plánovaný přesun hlavního nádraží či také plánovaná rekonstrukce ulice Poříčí. Již od konce 90.let vlečka spíše přežívá a již několikrát byla navržena na zrušení.

Mapový průběh všech tří vleček (cukrovar, smaltovna, výstaviště) je dobře znázorněn zde. Na mapovém podkladu mapy.cz pak zde.


EDIT 2022: Během prvního čtvrtletí roku 2022 došlo k počátku realizace záměu známým jako Revitalizace koryta řeky Svratky, a to v úseku od železničního viaduktu Uhelná po Riviéru (více zde). Byť s vlečkou na výstaviště bylo v původních vizualizacích projektu prof. Rullera počítáno, tak dne 29.9.2022 došlo k rozhodnutí o zrušení vlečky od 1.11.2022. Současně během podzimu 2022 došlo k vytrhání kolejí mezi viaduktem Opuštěná a křižovatkou Heršpická x Poříčí. Část v ulici Poříčí by měla zmizet s další etapou revitalizace Svartky, zbytek by měl být - alespoň prozatím - ponechán.


Počátek vlečky na dolním nádraží v Brně - na fotografii ze září 2008 ve stanici právě zbrojí parní lokomotiva 498.022, která se následně vydá ze zvláštním vlakem směrem k výstavišti. Dnes vypadá prostor nádraží - vzhledem k jeho využití i pro osobní dopravu - úplně jinak. (GPS)
 
V areálu bývalého depa na dolním nádraží má dnes své exponáty odstavený Klub přátel kolejové dopravy. Nevyužívané koleje chátrají a celý nákladový obvod již dávno neslouží svému původnímu účelu. Tato a další nedatované fotografie pocházejí z dubna 2020. (GPS)
 
Větvení kolejí v areálu dolního nádraží - již z "výstavištní" vlečky. (GPS)
 
Pohled zpět na dolní nádraží - po pravé straně jedna z nevyužívaných větví kolejí. (GPS)
 
Jedna z nevyužívaných kolejí končí v blízkém křoví. V pozadí betonový základ nákladní rampy. (GPS)
 
Výjezd z dolního nádraží - za bránou začíná veřejnosti přístupná část vlečky. (GPS)
 
Pohled zpět k depu a dolnímu nádraží - výše uvedená brána na konci oblouku. Po levé ruce objekty bývalého ČSAD. (GPS)
 
Úrovňový přejezd vlečky prodloužením ulicí Rosická - v pozadí tříkolejné předávací kolejiště. (GPS)
 
Počátek předávacího kolejiště vlečky. (GPS)
 
Samotné předávací kolejiště umístěné mezi řekou Svratka a sportovním areálem Opuštěná je v mírném oblouku. (GPS)
 
A jeho konec - pohled ve směru k výstavišti. Na druhé fotografii pohled ze stejného místa opačným směrem. (GPS)
 
Dále pokračuje vlečka již jen jednokolejně (na dalších dvou fotografiích opět pohled zpět k nádraží). V popředí nejzachovalejší část tzv. Vídeňského viadukt, který tvoří počátek jižního zhlaví stanice Brno hlavní nádraží. (GPS)
 
Dvěma snímky se ještě podíváme na dva zajímavé detaily předávacího kolejiště - detail výhybkového zařízení a patrně odvodňovací potrubí neznámého využití a původu.
 
Úrovňové křížení s pěší stezkou. V popředí výše zmíněný viadukt a před ním kabelová lávka postavená v roce 2019. (GPS)
 
Pohled zpět k nádraží, v pozadí záběru větvení předávacího kolejiště a osvětlovací lampy.
 
Pohled zpět k nádraží přímo zpod viaduktu. (GPS)
 
V září 2008 projíždí pod viaduktem zvláštní historická souprava vedená lokomotivou 498.022. Osobní vůz na snímku je Ba 50 54 20-80 155-5. (GPS)
 
Pár metrů za viaduktem vlečka úrovňově kříží ulici Poříčí. (GPS)
 
A ze stejného místa pohled zpěd na viadukt, po kterém zrovna projíždí jednotka RegioPanter.
 
Za přejezdem následuje cca 1,5 km dlouhý úsek vedený prostředkem ulice Poříčí (ulice je součástí Velkého městského okruhu). Provoz v tomto úseku vlečky má přísná pravidla - například doprovod a krytí policejním sborem. Fotografie pochází ze září 2008. (GPS)
 
Vlečka dále úrovňově kříží tramvajovou trať do Starého Lískovce a prochází kolem víceúčelové haly Rondo, aby se dostala do dalšího úseku ulice Poříčí, kde následně opět úrovnově překříží tramvajovou trať k Ústřednímu hřbitovu (zde se také nachází kolejové propojení tramvajové a železniční trati - v ulici Křížová ve směru od Mendlova náměstí - v jiné podobě, než v začátcích vlečky, kdy vedla do cukrovaru a smaltovny).
 
U hotelu Voroněž se vlečka stáčí a opět úrovňově kříží ulici Poříčí, aby se prolukou mezi domy samostatným tělesem dostala do areálu výstaviště. Přejezd je zabezpečen SSZ. (GPS)
 
Pohled zpět ke křížení. (GPS)
 
A ze stejného místa pohled směrem k výstavišti. (GPS)
 
Vlečka se mírně stáčí a vede prolukou mezi hotely Voroněž I. a Voroněž II. Původní vlečka k cukrovaru tudy nevedla - byla situována do koncového úseku ulice Poříčí ze druhé strany hotelu. (GPS)
 
Úrovňový přejezd ulicí Křížkovského zabezpečený SSZ a vjezdová brána na výstaviště. Budova po levé straně ja Pavilon B - jedno z ramen vlečky v areálu do pavilonu úvraťově ústí - a v pavilonu samotném je také umístěn portálový jeřáb. (GPS)
 
A nyní několik snímků přímo z areálu výstaviště (ze strojírenských veletrhů konaných v letech 2005, 2006 a 2007) - pro představu, jaký je rozsah kolejiště uvnitř areálu postačí. Uvnitř areálu se nacházejí tři koleje společně spojené kolejovými spojkami. Všechny tři koleje jsou zakončeny zarážedly z ohýbaných kolejnic.
 
Rozsah kolejí uvnitř výstaviště je dobře patrný z fotomap (mapy.cz):
 
Koncový prodloužený úsek ulice Poříčí, přes který dříve vedla původní vlečka do cukrovaru nacházejícího se v areálu dnešního výstaviště. (GPS)
 
Vjezdová brána do areálu výstaviště, kudy dříve po překonání ulice Křížkovského vedla původní vlečka do cukrovaru. (GPS)
 
EDIT 2023: V archivu autora článku se nacházejí tyto dvě zajímavé fotografie neznámého data. Na první z nich (autor Jiří Kazatel) projíždí parní lokomotiva řady 387 ulicí Poříčí, na druhé (autor neznámý) je pak zachycen železniční vagon CDil z místní dráhy Brno - Líšeň stojící před výstavištním pavilonem A.